Nedávno vyhostily úřady v Mali francouzského velvyslance. Vláda Mali vysvětlila, že takové rozhodnutí bylo vyvoláno „nepřátelskými a nehoráznými“ výroky francouzského ministra zahraničí Le Driana.

Zvláštní podrážděnost Paříže způsobilo rozhodnutí Mali spolupracovat s ruskými soukromými vojenskými společnostmi (SVS) na zajištění bezpečnosti v zemi a výcviku místních vojáků. Le Drian v interview francouzskému týdeníku Journal du Dimanche obvinil ruskou SVS (Vagnerova společnost) z rozkrádání zdrojů Mali.

Ruští vojenští specialisté pozvaní vládou Mali byli umístěni na základně v Timbuktu, kde před tím sídlili francouzští vojáci. To vyvolalo pozdvižení nejen ve Francii, ale i v patnácti evropských partnerských zemích Francie v protiteroristické akci v Sahelu, včetně Itálie, Estonska, České republiky, Rumunska, Švédska, Dánska, Belgie a Portugalska. Ti rozhodně odsoudili rozmístění bojovníků SVS Vagner s vazbou na Kreml v Mali. Francie se prý obává toho, že Vagnerovci dosáhnou úspěchu tam, kde francouzští vojáci za celých devět let neuspěli.

V evropském tisku se hlasitě ozvali: „Strašliví ruští žoldnéři proti čestným francouzským SVS v Africe.“ (Le Figaro), „Prapor skupiny Vagner vlaje nad Mali!“ (Le Monde), „Paříž riskuje ztrátu Sahelu.“ (Il Giornale) a další. Stálá zástupkyně USA v OSN Thomas Greenfilová oznámila, že ruští specialisté znamenají nebezpečí pro vojenský kontingent společné mise pro stabilizaci země (MINUSMA).

Mali je velká a chudá země, přestože je v Africe třetí v těžbě zlata, přibližně 30 tun za rok, a také těží uran, bauxit, rudy železných a barevných kovů. Během necelého roku došlo v zemi ke dvěma vojenským převratům. Celá severovýchodní část země je v rukou islamistů ze skupiny Ansar al–Dine, která vyhlásila nezávislý stát Azavád. V roce 2013 byla zřízena komplexní mise OSN, MINUSMA (multidimenzionální integrovaná stabilizační mise OSN v Mali), pro stabilizaci v Mali. Francie prováděla výcvik malijské armády, avšak francouzské mírové síly dlely na základnách a vláda ztrácela kontrolu nad severními oblastmi. S takovým přístupem nebyla vláda země spokojená, což vedlo ke dvěma vojenským převratům v Bamaku. K vládě se dostal plukovník Assimi Goita.

Le Figaro znechuceně napsal: „Po osmi letech francouzské přítomnosti, kdy nedošlo k žádnému posílení bezpečnosti, se Mali stále častěji klonilo k Rusku. Někteří povstalci měli vzdělání v Sovětském svazu nebo v Rusku. Vůdce junty Assimi Goita je znám vazbami na Moskvu.“ Prezident Francie nakonec oznámil zastavení francouzské vojenské pomoci Mali a stažení francouzského kontingentu. Nato se úřady Mali obrátily s žádostí o pomoc na Rusko. V Evropě dostali strach. Paříž pohrozila zemi „mezinárodní izolací“ a Estonsko prý svých 50 vojáků odvolá, jakmile dorazí Rusové.

K tomu sdělila vláda Mali v nótě z prosince 2021, že ruští instruktoři budou v zemi „v souvislosti s upevněním operativních možností národních sil obrany a bezpečnosti“. Připomněla, že Mali už podporuje dvoustranné partnerské vztahy s Ruskem. Po nástupu prezidenta Goita a jeho příklonu k Rusku se zvýšila důvěra k němu na 72,5 %. Z toho 83 % dotázaných se vyslovilo proti přítomnosti francouzských vojáků.

Přestože ruští vojáci přišli do Mali bojovat proti ozbrojeným islamistům, Západ to zhodnotil jako nebezpečí pro vlastní zájmy. Mezi Ruskem a Mali je však dlouhé přátelství. Ještě v sovětských dobách a poté v Rusku prošlo výcvikem skoro 10 tisíc důstojníků armády Mali. Sovětský svaz pomáhal Mali s průmyslovými a infrastrukturními projekty, například s výstavbou letiště Gao. Koncem minulého roku dodalo Rusko do Mali čtyři dopravní vrtulníky.

Le Figaro píše: „Žoldnéři Vagnera jsou ve většině afrických zemí. Moskva podepsala dohodu o spolupráci s dvaceti africkými zeměmi. Ruští žoldnéři … připravují místní ozbrojené síly, zajišťují ochranu politických činitelů a ochranu nalezišť zlata, stříbra a uranu. Jako oplátku uzavírají dohody na využívání přírodních zdrojů. Rusko chce získat zpět vliv, který mělo v dobách Sovětského svazu.“

Jednou z nejvýznamnějších změn v zahraniční politice Ruska je v posledních letech „prohlášení o směřování k návratu do Afriky“. Tady hodně pomohl summit Rusko – Afrika v říjnu 2019 v Soči.

Ohledně SVS Vagner se ještě v roce 2018 vyjádřil Vladimir Putin v tom smyslu, že skupina Vagner má právo pracovat a prosazovat svůj byznys kdekoliv na světě, pokud neporušuje ruské zákony.